Muž kráčel v noci po úzké kamenité cestě. Měl strach, že se spadne do propasti. Najednou uklouzl a upadl. Naštěstí se mu podařilo zachytit se větve stromu. V té tmě si uvědomoval pouze propast. Vykřikl. Jediné co slyšel, byla ozvěna jeho hlasu. Nebyl tam nikdo, kdo by ho slyšel a kdo by mu pomohl.

Dokážete si představit utrpení toho muže? Nohy se mu klouzali a on se bál, že spadne. Měl pocit, že ruce ho nedrží a on se nemůže pořádně držet. Nakonec se mu v křeči podařilo přežít tu hrůzostrašnou noc. Když svítalo, muž se podíval pod sebe a začal se smát. Přímo pod jeho nohama byla velká skalní plošina. Celou noc mohl na ní v klidu spát a odpočinout si. Jenže on prožíval utrpení.

Zenův příběh

Z vlastní zkušenosti mohu říct, že strach je silný. Ale záleží jen na nás, zdali se budeme zoufale držet větve a uděláme si ze svého života noční můru, nebo se ho pustíme a postavíme se na vlastní nohy.

Strach se nedá ovládnout. Strach se nedá úplně odstranit. Strach se dá pouze pochopit. Jestli se budeme snažit strach ovládnout, potlačíme ho v našem vnitru. Zatlačíme ho tak hluboce, že zmizne z našeho vědomí. Nebudeme o něm sice vědět, ale zůstane ukrytý v suterénu našeho vnitra, v podvědomí a bude mít obrovskou sílu. Začne nás ovládat, manipulovat s námi, aniž si toho budeme vědomi.

Co je tedy potřeba dělat?

Strach musíme pochopit. Je potřeba pochopit, co nám strach chce říct. Z čeho pramení? Je potřeba pojmenovat ten strach.

Denně řeším strach se svými klienty. Když se ptám, z čeho mají strach, tak ani neví. Strach se stal součástí jejich života a omezuje je. Mnohokrát, si pouze pojmenováním toho strachu uvědomí, že se vlastně není čeho se bát … a že kdyby daná situace nastala, jim by se vlastně ulevilo.

Všimli jste si, jak ohromnou energii a jakou sílu máte, když se něčeho bojíte? Když máme strach, dokážeme běžet tak rychle, že by nám záviděl i olympijský běžec. Když se dostaneme do nebezpečné situace, nemyslíme. Všechny myšlenky jsou stranou. Musíme hned konat, abychom přežili. Když vidíme na cestě hada, nepřemýšlíme, jestli máte uskočit. Prostě uskočíme.

Když máme strach, znamená to, že jsme blízko překážky, kterou musíme překonat. Každá překážka nás posouvá dál. Vždy, když se nám něco povedlo, ocitli jsme se v situaci, kterou jsme museli vyřešit, jiná možnost nebyla.

Buďte přirození a upřimní. Jděte i když máte strach. Důvěřujte sami sobě i životu.

Gabriela Adlová
Pomáhá lidem pohnout se z místa. Nastartovat je k vlastní spokojenosti, k lepšímu zdraví a vztahům. Posunout je tam, kam chtějí. Umí pomoct, když člověk neví, co dělat a kam jít. Její výjimečnost je v umění empatie a talentu pomoct lidem.
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.