Nebylo by snazší to někde odložit?

Pokud se vydáváme na cestu, měli bychom cestovat bez těžkého zavazadla.

Jestliže ale v zavazadlovém prostoru vláčíme těžký kufr nebo baťoh plný negativních přesvědčení, křivd a ublížení… daleko nezajdeme.

Jako malé děti jsme byli nezatížení, zvědaví a plní touhy po jakékoliv činnosti. K ostatním jsme přistupovali bez předsudků, hodně jsme se smáli a život jsme vnímali jako dobrodružství. Bylo toho tolik k objevování a všechno bylo napínavé a vzrušující. Náš život se podobal hřišti, kde jsme se mohli vydovádět a radovat.

Byli jsme samozřejmě občas i smutní, vystrašení, nebo rozzlobení, ale tyto pocity neměli dlouhého trvání. Už po jedné nebo dvou minutách jsme se znovu smáli a radovali.

Na své cestě k dospělosti jsme však svou bezstarostnost ztratili. Jsme častěji pesimističtí, zlostní, nedůvěřiví, úzkostlivý a kritičtí. Máme strach z budoucnosti, z odmítnutí a kritiky, strach že nejsme dost dobří. Děláme si starosti a nacházíme málo důvodů k tomu, abychom se smáli a byli bezstarostní.

 

Proč jsme se změnili?

Život a lidé se nezměnili, protože i dnes se malé děti chovají jako my tenkrát v dětství. Změnili jsme se my. Život je stále stejným dobrodružstvím jako dřív, velkou loukou na které si můžeme hrát vyřádit se. To, co se změnilo, je náš postoj k životu, naše vnímání života a lidí.

Nyní si nejspíše říkáte: To je přece úplně normální. V dětství je člověk bezstarostný. A vůbec. Kdyby někdo zažil tolik negativních věcí, pak je naprosto pochopitelné, že nemůže kráčet životem bezstarostně.

Máte pravdu. Když si člověk projde blátem a špínou, něco z toho si vždycky odnáší s sebou. A tak na nás ulpělo bláto a mnoho negativního, co dnes ovlivňuje naše myšlení, cítění a jednání a kvůli čemu prožíváme náš svět jinak než v dětství. „Bláto“ a „špína“ nás v průběhu času učinili slepými k tomu, co je na životě krásné a vzrušující.

Co děláme s oblečením, které je špinavé a zaprášené? Zahodíme jej? Ne, vypereme jej, zbavíme je špíny a máme z něj opět radost.

Zrovna tak můžeme osvobodit své myšlení od všeho co nás tíží a vše odložit. 

Nezapomeň, že den, který Ti může změnit život, začíná každé ráno.

Gabriela Adlová
Pomáhá lidem pohnout se z místa. Nastartovat je k vlastní spokojenosti, k lepšímu zdraví a vztahům. Posunout je tam, kam chtějí. Umí pomoct, když člověk neví, co dělat a kam jít. Její výjimečnost je v umění empatie a talentu pomoct lidem.
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.