Co dělat s negativní emocí?

Všude slyšíme a čteme, že musíme myslet pozitivně. 

Ale co když nám to nejde? Co když máme ve svém životě spoustu situací, na které bychom nejraději zapomněli, ale ono to nejde. Co s tím? Co s tím, když jsme smutní, nešťastní nebo vyčerpaní? V tu chvíli nemá smysl snažit se myslet pozitivně a potlačovat emoce, které uvnitř máme.

Když se to snažíme potlačit a myslet pozitivně, je to jako když zavřeme tlakový hrnec. Je jen otázka času, kdy se otevře tlakový ventil.

Dovolte si být jak malé dítě. Taky se chvíli vzteká, ale za chvíli si utře slzy a za chvíli už o tom neví. Dovolte si nebýt v pohodě, dovolte si nedělat vůbec nic. Jinak vše, co potlačujete v sobě, jen ukládáte hlouběji do svého podvědomí.

Hlavně se netvařte se, že je vše v pořádku a nezavírejte to v sobě. Dejte emoce ze sebe ven. Vykřičte se, vybrečte se, nebo si běžte si zaběhat.

Vypište se z toho. Vezměte si papír, tužku a pište. Dejte ze sebe ven svůj vztek. Vypište ze sebe vše, co Vás rozčiluje, co Vás trápí. Základní pravidlo ale zní: „nesmíte to po sobě číst“. Nahráli by jste si to opět do podvědomé mysli. Papír roztrhejte, pak ho spalte nebo vyhoďte.

Představte si, jak svůj vztek vyfouknete. Představte si, že foukáte do balónu. Vyfoukněte tam všechen svůj vztek, svoji zlost, vše, co Vás trápí a pak ten balón pustíte a necháte ho odletět. Nebo si nafoukněte hned několik balónů a nechte je odletět. Uvidíte, jaká to je úleva.

Nebo zkuste bublifuk. Vyfoukněte ze sebe bubliny vzteku a všeho, co Vás trápí.

 

Zavřete oči a nechte emoce v klidu odejít. Proč je to lepší ze zavřenýma očima? V očích je uložená energie. Již tím, že je zavřete a začnete pravidelně dýchat, se uvolníte a začtete se uklidňovat.  Pak si již můžete představit situaci, kterou ve svém životě chcete.